Příběhy z Migralenu Tichá poutnice

Na severu, v mlžném kraji zapomenutých bran a šepotajících lesů, kráčí jediná poutnice.
Není zcela lidská. Nese jméno, které jí nepatří. A s každým krokem se probouzí něco, co nemělo být rušeno.
Její oči vidí to, co jiní přehlížejí. A její meč mluví, když ona mlčí.

Tichý svět, v němž ticho není prázdné.